Velikonoční tradice v česku

Tradice a zvyky spojené se svátky jara

Velikonoce patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky. Jsou spojeny s umučením a vzkříšením Ježíše Krista. Název Velikonoc je odvozen od „Velké noci“ – noci, kdy Kristus vstal z mrtvých. Ke svátkům jara patří nejrůznější tradice a zvyky, některé dnes už téměř zapomenuté. Pojďte si je s námi připomenout! Sepsali jsme pro vás ty, které zcela jistě znáte, tak i ty, které už mnozí neznají.

Oslavy jarní rovnodennosti – základ pro velikonoční tradice

Za celou řadu velikonočních tradic vděčíme starým Slovanům. Příchod jara byl pro Slovany oslavou probouzející se přírody, života a poděkováním za přežití zimy. Tomu odpovídaly i nejrůznější tradice. Ze vsi se vynášela zima v podobně bohyně smrti Morany a přinášelo se jaro pomocí rozkvetlých větviček stromů, které byly omotané pentlemi. Nepřipomíná vám to něco?

Dobrá úroda se přivolávala zapíchnutím větviček vrby, tzv. kočiček, na okraj polí, rituální koupele v potoce měly přinést zdraví a ochranu před nemocemi. A tradice barvení vajíček? Vejce představovalo pro Slovany symbol života, plodnosti, zrození a smrti. Barvili je červenou barvou, kterou nazývali kráskou mezi barvami – odtud označení kraslice.

Zvyky a tradice Svatého týdne

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, slaví se po prvním jarním úplňku. Tehdy podle církve došlo k umučení Ježíše. Velikonocům předchází čtyřicetidenní půst. Začínají Květnou nedělí, která je začátkem Svatého týdne. Každý den v tomto týdnu nese své pojmenování a váží se k němu nejrůznější tradice.

Květná neděle – nezapomeňte na tzv. kočičky

Připomínka vjezdu Ježíše do Jeruzaléma při příležitosti oslav Pesachu. Věřící v tento den při mši konají symbolické průvody a vítají Ježíše vrbovými větvičkami.

Modré pondělí a Šedivé úterý – vezměte to z gruntu

V těchto dnech začínal jarní úklid domácnosti

Škaredá (sazometná) středa – zákaz mračení po celý den

Bible říká, že v tento den zradil Jidáš Ježíše. Podle tradice se mají vymetat komíny a také si dejte pozor, ať se nemračíte! Mohlo by vám to zůstat.

Zelný čtvrtek – zacinkejte penězi!

Na Zelený čtvrtek se mělo jíst hodně zeleniny- odtud jeho pojmenování. Hospodyně pekly jidáše a pokud jste je potřely medem, měly vám přinést zdraví. Při večerní mši naposled zvoní zvony a „odlétají do Říma“ pro požehnání. Nahrazují je řehtačky, se kterými chodí až do Bílé soboty chlapci po vsi. Při posledním zvonění zvonů se mělo zacinkat penězi, což mělo zaručit dostatek peněz po celý rok.

Velký pátek – šance pro všechny hledače pokladů

Den ukřižování Ježíše a přísný půst. Lidé věřili v magickou sílu země, která otevírá brány k pokladům. Před východem slunce se lidé chodili koupat do potoka, aby byly chránění před nemocemi. V tento den bylo zakázáno pracovat. Nesmělo se hýbat se zemí, zakázáno bylo také prát – podle pověry se prádlo pralo v Kristově krvi.

Bílá sobota – zmizelý zvyk chodníčků lásky

V sobotu končil půst. Opět se uklízelo, bílily se světnice, hospodyně pekly velikonočního beránka a mazance. Na Bílou sobotu se při obřadech světil oheň. Popel a ohořelá dřívka spojená do tvaru kříže nosili lidé na pole, aby bylo úrodné. Zvykem bylo také třást ovocnými stromy, aby lépe rodily. Zamilovaní chlapci tvořily také chodníčky lásky, kdy pískem vysypávali chodníček až k domu své milé.

Velikonoční neděle – nezapomeňte posvětit pokrmy

Den zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Do kostela se nosily posvětit pokrmy a každý člen  domácnosti z nich dostal svůj díl. Posvěcené pokrmy nosily hospodáři také dobytku nebo poli, aby byla zajištěna dobrá úroda

Velikonoční pondělí – hody, hody, doprovody!

Oblíbená tradice všech chlapců. S pomlázkou chodí vymrskat dívky, kterým má výprask přinést zdraví a krásu. V některých oblastech Moravy jsou místo mrskutu dívky polévány studenou vodou. V minulosti měla děvčata pro své milé připravena vajíčka v červené barvě. A jaké tradice Velikonoc dodržujete vy?